|
|
Trčkové z Lípy a jejich dominium
KOZÁKOVÁ, Karolína
Diplomová práce s názvem Trčkové z Lípy a jejich dominium se zabývá vzestupem tohoto původně rytířského rodu. Práce především sleduje ohromné nabývání majetku od konce husitských válek až do roku 1634, kdy historie Trčků z Lípy končí. Dalším cílem bylo také zařadit jednotlivé členy Trčků z Lípy do historického kontextu. V neposlední řadě se diplomová práce snaží poukázat na důležitost Trčků z Lípy v české historii.
|
|
|
Lisovčíci a česká válka (1618-1620)
Vlasák, Patrik ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením lisovčíků na císařské službě v letech 1618-1620. Hlavní pozornost je věnována příčinám vzniku této jízdní formace a okolnostem, za nichž se dostali do služeb Habsburků. Stejnou měrou se zabývám také jejich identitou a prostředím, z nějž vzešli. Snažím se rovněž analyzovat vnitřní poměry v Rzeczpospolitě i její vztahy se sousedy, které, jak pevně věřím, determinovaly samotnou existenci lisovčíků, jíž vnímám jako jeden ze symptomů krize polsko-litevského soustátí.
|
|
|
Třeboň, Pasovští a stavovské povstání
TITL, David
Předkládaná bakalářská práce si klade za úkol popsat a vystihnout válečnou úlohu města Třeboně ve dvou velkých konfliktech, které těžce postihly jižní Čechy v první polovině 17. století - vpádu Pasovských v roce 1611 a stavovském povstání mezi lety 1618 až 1620, včetně dalších dvou let, během nichž se stavovská Třeboň odmítala vzdát vítězné císařské straně. Právě na tomto území totiž proběhly vojenské i diplomatické operace, které znatelně ovlivnily vývoj i výsledek obou konfliktů. V obou případech představovalo město Třeboň strategicky důležitou pevnost, byť se v nich její úloha i osud poněkud odlišovaly. Právě tyto odlišnosti si autor zvolil jako stěžejní téma pro svůj výzkum. Volí tedy komparativní přístup provedený za pomoci přímé metody a metody sondy. Těmito prostředky nahlíží na obě válečné situace a hodnotí jejich dopad na mikrohistorii daného regionu.
|
|
|
Lisovčíci a česká válka (1618-1620)
Vlasák, Patrik ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením lisovčíků na císařské službě v letech 1618-1620. Hlavní pozornost je věnována příčinám vzniku této jízdní formace a okolnostem, za nichž se dostali do služeb Habsburků. Stejnou měrou se zabývám také jejich identitou a prostředím, z nějž vzešli. Snažím se rovněž analyzovat vnitřní poměry v Rzeczpospolitě i její vztahy se sousedy, které, jak pevně věřím, determinovaly samotnou existenci lisovčíků, jíž vnímám jako jeden ze symptomů krize polsko-litevského soustátí.
|
|
|
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz stal na počátku 17. století sekretářem České dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v České dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Nenávist protestantů vůči Michnově osobě vyvrcholila 23. května 1618, kdy se měl stát jednou z obětí třetí pražské defenestrace. Včas se ale o plánech spiklenců dozvěděl a zachránil se útěkem do Vídně k císařskému dvoru. Odtud se jako oddaný stoupenec císaře Ferdinanda II. podílí na přípravách vojenské odvety proti...
|
host ::
RSS.